Tématicky

Teplota?

23. března 2007 v 22:44 | Vickee
Buď se mi to zdá, nebo na mě opravdu zase něco leze... Už zas! Strašně hořím, ale je mi zima, mám oteklé oči a neuvěřitelně furt jsem ospalá. Sere mě to! Chápete...? Dyť já v tý škole skoro ani nebudu. Hlavně, v úterý je ples a já chci jít tancovat a smát se maturantům a primánům a řeknu vám, s teplotouto asi moc nepůjde. Takže bílé krvinky POZOR! Do práce, první druhá, první druhá, první druhá...

Falešný

8. ledna 2007 v 22:07 | Vickee
Psolední dobou se všude kolem začínaj hemžit falešný EMO! Strašný falci... Prostě o hovnu... "Já chci být Emo a já taky a když je to teď teda tak cool tak budu Emo taky, bereš?" Ale hovno... Takhle to nemůžete brát, to prostě není ono... Nejde si jen tak říct já budu Emo a hned jste jedním z nich...
Tohle je Emo... On je to... On vyznává ten jejich životní styl...

Čočkař

27. prosince 2006 v 14:33 | Vickee
Tak jo... Našla sem u někoho z holek na webu mooooc pěknýho kluka, samozřejmě EMO - sou sladký... A Pucína mi furt tvrdí, že má kontaktní čočky a že je to čočkař... Že to neni pravda?
Mimochodem Pucína je takový to co se tady před váma vydává za Saxy (ale stejně je to Pucí)...

Veselé Vánoce

23. prosince 2006 v 14:27 | Vickee
Tak jo, už i mě pomalu začíná chvátit krásná vánoční nálada (je to asi tím, že se ze mě pomalu ale jistě stává vánoční skřítek)... A tak jsem vám připravila malinké vánoční přání:
Jinak mě letos asi nejvíce zaujalo:
Na Vánoce v krku kosti,
na Silvestra zvratků dosti.
Na Nový rok bolehlav,
takový ti přeju stav.
Vidím to však černě,
budu na tom stejně...
Tak něco takového mohou zítra očekávat SMSkou lidé mého blízkého okolí - především ze školy...

Informatika číslo hodně

7. prosince 2006 v 13:36 | Vickee
A zase je tu informatika. Učili sme se něco o formátování ve Wordu. Teda, psali jsme z toho text. Na to že jsem tu nebyla a napsal jsem to naprosto skvěle :-) Díky Johance a Lucce, holky já vás miluju (samozřejmě kluci enberte si to osobně, vás vechny taky) :-) Teď se jdeme učit o stylech odtavce. No to bude zase jendou prdel... Lidičky litujte mě :-P To je jak kdybych byla debil a neuměla s Wordem, nebo si tak teda alespoň připadám... No, každopádně jdu napsat něco co po mě chce Petra aby se mi ještě náhodou nerozčílila... :-P

Fyzika pro Peťu

4. prosince 2006 v 17:50 | Vickee
Tak tady máš tu fyziku zlatíčko :-)
To byla jedna část a ta druhá je tady:
Je to obráceně, takže musíš uložit do kompu, přetočit a tak - chápeš? Snad to jde přečíst... Jinak můžeme někdy potom hodit spicha, ale řeknu ti že já toho bez učebnice fyziky moc nedám...

Krev vlastní vinou

20. listopadu 2006 v 20:39 | Vickee
Tak tohle je tak nějak k předchozímu tématu.
Miluju tě - jenže tohle už nikoho nezachrání
Tohle mě asi nikdy nelákalo, prostě bych nedokázala vzít žiletku a jen tak se říznout, vidět plno vlastní krve a ještě k tomu cítit úlevu.
Rozškrábat si celé ruce a mít v tom akorát dobro...
Při tom tohle není nikdy pravda... Nikdo není nikdo, všichni jsme někdo... Jen se občas obávám, že to může dospět až sem...
A prostě konec, nikdo vás už neprobere... Tak lidi, vzchopte se, dyť tohle není žádná úleva, tohle vás akorát ničí. Vždyť život je tak krásnej i když ani já si to nedokážu přiznat. Když s tím začnete, nic zajímavého z vás nebude, akorát se třeba propadnete hloubějc do temnoty světa, odkuď vás už nikdo nevyhrabe. Já vás mám všechny ráda a vy víte o kom mluvim. Tak s tim prosím přestaňte. Neničí to jen vás ale i všechny ostatní kolem :-(

Sebepoškozování

20. listopadu 2006 v 20:23 | Vickee
Vzhledem k tomu, že se mezi mými bližnými objevilo pár potvůrek které tímto jaksi trpý, tak sem pro ně prohledala něco na netu...
Řezání se, pálení kůže nebo píchání jehlami - to jsou vlastně jen o něco drastičtější formy sebepoškozování než anorexie a bulimie. I týrání se hlady nebo dobrovolné zvracení jsou způsoby, jak se odmítat. Obojí souvisí s problémy s vnímáním vlastního těla, prožíváním sebe sama. A obojí se záhy stane závislostí. Postupně totiž přestává jít o reakci na nějakou událost: uvolní se mechanismus jako u braní drog. Tělo chce chování, které přináší úlevu.
"Než se poprvé pořežete, pamatujte si: bude vás to bavit. Zjistíte, že krev a úleva od bolesti jsou návykové. A to i tehdy, když si myslíte, že si uděláte jenom pár zářezů, které nejsou hluboké a lehce se zahojí. Budou totiž hlubší," napsal na serveru www.recoveryourlife.com pisatel s přezdívkou D.A.A. "Buďte připraveni, že z deseti zářezů se stane sto. Že váš život se bude točit jenom okolo zraňování a zakrývání. A počkejte, až poprvé říznete moc hluboko. Když budete osamělí, všechno se stane možným nástrojem: nůžky, klíče od auta, jehla, svorky nebo třeba i pero. Budete si přát, abyste s tím nikdy nezačali, protože to budete nenávidět a současně i milovat. Nebudete bez toho moct žít."
Druhy sebepoškozování (není psáno mnou)
Automutilace (self-mutilation) představuje sebepoškození, kde nejčastější
motivace vyplývá z psychotické poruchy a sebepoškození může mít symbolický
význam. Příkladem je automutilace zaměřená proti části těla (např. ruce,
genitáliím, očím, jazyku) symbolicky vyjadřující patologické pocity viny a
sebepotrestání při těžké depresi. Bizarní automutilace se mohou vyskytnout u
pacientů trpících schizofrenním onemocněním. Automutilace se může také
vyskytnout jako vedlejší produkt neobvyklých sexuálních praktik
sadomasochistického charakteru nebo u osob s poruchami osobnosti v zátěžových
situacích, jako je např. trestní stíhání, pobyt ve vězení, nedobrovolná
hospitalizace, a může mít účelový charakter.

Sebepoškozování (self-harm, self-injury, self-wounding) je termín, který je
nejčastěji spojován s vědomým, záměrným, často opakovaným sebepoškozováním
(sebezraňováním) bez vědomé suicidální motivace, v němž dochází k narušení
tělesné integrity, bez závažného letálního dosahu. Nejčastěji jde o řezná
poranění kůže, zápěstí, předloktí, hřbetů rukou, škrábance, vyřezávání znaků do
kůže. K sebepoškození bývají používány ostré předměty, např. žiletka, sklo.
Další formou sebepoškození je popálení, např. cigaretou nebo zapalovačem.
Uváděné motivy pro sebepoškození jsou rozličné, nejčastěji uváděným motivem bývá
pocit vzteku na sebe samého, úleva od napětí, někdy též přání zemřít.
Sebepoškozování je považováno za jeden ze znaků narušené osobnosti, nejčastěji
hraničního charakteru. Někteří autoři ovšem sebepoškozující chování koncipují
spíše jako návykovou poruchu (addiction) než jako znak specifické poruchy
osobnosti. Do okruhu sebepoškozování bývá zahrnováno i předávkování léky, které
je opakováno a není u něj patrný přímý suicidální motiv. I když v
sebepoškozujícím chování můžeme nalézt apel na okolí, nebývá snaha o získání
pozornosti okolí jediným motivačním mechanismem.
Syndrom pořezávaného zápěstí (wrist-cutting, slashing) má charakter
sebepoškozování, v němž dominuje pořezávání, typicky na zápěstí a předloktí,
které nemá vědomý suicidální motiv. Popisuje se, že afektivní projevy, které
provázejí sebepořezávání, mají specifickou dynamiku a průběh. Pacienti prožívají
tenzi a dysforii. Sebepořezání vede k úlevě a k opakování tohoto jednání. Osoby,
které se pořezávají, mají snahu proti tomuto jednání bojovat, ale při snaze
ovládnout se prožívají napětí, dysforii a vztek, afektovou kombinaci, která vede
k opakování sebepoškozujícího jednání.

Předávkování léky (self-poisoning, overdosing) představuje neindikované,
nepřiměřené nebo nadměrné užití dávky léků bez zřetelného suicidálního úmyslu.
Předávkování bývá často opakované. Může jít o léky, které byly pacientovi
předepsány nebo které patří někomu z rodiny, ale i takové, které náhodně najde v
domácí lékárničce.
Vím že je to dosti dlouhé, ale prostě vzhledem k poslední době mě všechno naprosto nutí to sem napsat, nebo etdy spíše vložit.

Zlomené srdce

18. listopadu 2006 v 16:06 | Vickee
Ačkoliv je to možná až podivné, tak tyhle obrázky vůbec nevypovídají nic o mém nynejším stavu... Já jsem totiž momentálně docela šťastná a to z pár důvodů. Dneska se mi podařilo uvařit vcelku dobré jídlo - těstoviny s jakousi omáčkou. Dočetla jsem knihu Můj drahý darebák, seděla jsem s ní čajem a hořícím krbem asi 4 hodiny v obýváku a to osamotě! Ale ty obrázky se mi prostě líbí...
A to je asi všechno, ale vzhledem k tomu že dneska mám nějakou tvořivou náladu tak určitě ještě něco najdu :-)

Bloodly

18. listopadu 2006 v 16:01 | Vickee
Občas mě něco docela dostává... Hledám teřba na googlu nějaké ty pěkné obrázky (takové ty krvavě tématické) a pod nějakým názvem se vám může objevit tolik keketin a třeba jen jedna pěkná. Například pod pojmem "heart blood"
Docela rozdílné, nemyslíte?
 
 

Reklama