Sebepoškozování

20. listopadu 2006 v 20:23 | Vickee |  Tématicky
Vzhledem k tomu, že se mezi mými bližnými objevilo pár potvůrek které tímto jaksi trpý, tak sem pro ně prohledala něco na netu...
Řezání se, pálení kůže nebo píchání jehlami - to jsou vlastně jen o něco drastičtější formy sebepoškozování než anorexie a bulimie. I týrání se hlady nebo dobrovolné zvracení jsou způsoby, jak se odmítat. Obojí souvisí s problémy s vnímáním vlastního těla, prožíváním sebe sama. A obojí se záhy stane závislostí. Postupně totiž přestává jít o reakci na nějakou událost: uvolní se mechanismus jako u braní drog. Tělo chce chování, které přináší úlevu.
"Než se poprvé pořežete, pamatujte si: bude vás to bavit. Zjistíte, že krev a úleva od bolesti jsou návykové. A to i tehdy, když si myslíte, že si uděláte jenom pár zářezů, které nejsou hluboké a lehce se zahojí. Budou totiž hlubší," napsal na serveru www.recoveryourlife.com pisatel s přezdívkou D.A.A. "Buďte připraveni, že z deseti zářezů se stane sto. Že váš život se bude točit jenom okolo zraňování a zakrývání. A počkejte, až poprvé říznete moc hluboko. Když budete osamělí, všechno se stane možným nástrojem: nůžky, klíče od auta, jehla, svorky nebo třeba i pero. Budete si přát, abyste s tím nikdy nezačali, protože to budete nenávidět a současně i milovat. Nebudete bez toho moct žít."
Druhy sebepoškozování (není psáno mnou)
Automutilace (self-mutilation) představuje sebepoškození, kde nejčastější
motivace vyplývá z psychotické poruchy a sebepoškození může mít symbolický
význam. Příkladem je automutilace zaměřená proti části těla (např. ruce,
genitáliím, očím, jazyku) symbolicky vyjadřující patologické pocity viny a
sebepotrestání při těžké depresi. Bizarní automutilace se mohou vyskytnout u
pacientů trpících schizofrenním onemocněním. Automutilace se může také
vyskytnout jako vedlejší produkt neobvyklých sexuálních praktik
sadomasochistického charakteru nebo u osob s poruchami osobnosti v zátěžových
situacích, jako je např. trestní stíhání, pobyt ve vězení, nedobrovolná
hospitalizace, a může mít účelový charakter.

Sebepoškozování (self-harm, self-injury, self-wounding) je termín, který je
nejčastěji spojován s vědomým, záměrným, často opakovaným sebepoškozováním
(sebezraňováním) bez vědomé suicidální motivace, v němž dochází k narušení
tělesné integrity, bez závažného letálního dosahu. Nejčastěji jde o řezná
poranění kůže, zápěstí, předloktí, hřbetů rukou, škrábance, vyřezávání znaků do
kůže. K sebepoškození bývají používány ostré předměty, např. žiletka, sklo.
Další formou sebepoškození je popálení, např. cigaretou nebo zapalovačem.
Uváděné motivy pro sebepoškození jsou rozličné, nejčastěji uváděným motivem bývá
pocit vzteku na sebe samého, úleva od napětí, někdy též přání zemřít.
Sebepoškozování je považováno za jeden ze znaků narušené osobnosti, nejčastěji
hraničního charakteru. Někteří autoři ovšem sebepoškozující chování koncipují
spíše jako návykovou poruchu (addiction) než jako znak specifické poruchy
osobnosti. Do okruhu sebepoškozování bývá zahrnováno i předávkování léky, které
je opakováno a není u něj patrný přímý suicidální motiv. I když v
sebepoškozujícím chování můžeme nalézt apel na okolí, nebývá snaha o získání
pozornosti okolí jediným motivačním mechanismem.
Syndrom pořezávaného zápěstí (wrist-cutting, slashing) má charakter
sebepoškozování, v němž dominuje pořezávání, typicky na zápěstí a předloktí,
které nemá vědomý suicidální motiv. Popisuje se, že afektivní projevy, které
provázejí sebepořezávání, mají specifickou dynamiku a průběh. Pacienti prožívají
tenzi a dysforii. Sebepořezání vede k úlevě a k opakování tohoto jednání. Osoby,
které se pořezávají, mají snahu proti tomuto jednání bojovat, ale při snaze
ovládnout se prožívají napětí, dysforii a vztek, afektovou kombinaci, která vede
k opakování sebepoškozujícího jednání.

Předávkování léky (self-poisoning, overdosing) představuje neindikované,
nepřiměřené nebo nadměrné užití dávky léků bez zřetelného suicidálního úmyslu.
Předávkování bývá často opakované. Může jít o léky, které byly pacientovi
předepsány nebo které patří někomu z rodiny, ale i takové, které náhodně najde v
domácí lékárničce.
Vím že je to dosti dlouhé, ale prostě vzhledem k poslední době mě všechno naprosto nutí to sem napsat, nebo etdy spíše vložit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wendy Wendy | 20. listopadu 2006 v 21:24 | Reagovat

Tak sem to dočetla až dokonce.... Můj osobní názor na tohle všechno je sice viditelnej, ale stejně.... Překvapuje mě že všichni si dáváte ne blogy krvavý obrázky (viz Elfog) s žiletakama, andělema a zatracencema a jiný a jiný a všude je spoustu bolesti, utrpení, krve, krve, krve a rozplýváte se jak je to skvělý a přitom když se s tim setkáte tváří v tvář tak uplně otočíte a kritizujete to.... Já to neschvaluju, určitě neni dobrý si vyžívat ve vlastní bolesti (fyzikcký) ale pak nebudu dělat jak se mi ty obrázky líbí... Copak je v tom takovej rozdíl?

2 Vickee Vickee | 20. listopadu 2006 v 22:11 | Reagovat

Je v tom rozdíl, velkej..

3 Angie, Aerh, Ančička Angie, Aerh, Ančička | 21. listopadu 2006 v 23:14 | Reagovat

Já v tom taky nevidím rozdíl ^^

4 Vickee Vickee | 22. listopadu 2006 v 6:11 | Reagovat

Že se hlásíte zrovna vy :-D

5 Wendy Wendy | 22. listopadu 2006 v 12:52 | Reagovat

Viki tak nás pouč ;)

6 N.kotě N.kotě | E-mail | 10. května 2008 v 23:27 | Reagovat

hojky!!!omlouvam se,že je to tk dlouhy,ae chtěla sem se podělit o svůj názor!!!

popravdě řečeno některý názory lidí na tohle téma mě zaskočily...a s některýma souhlasím....

když někde čtu,že tihle lidi sou magoři a podobně,tk měto dokáže akorát vytočit!!ti co tohle píšou,tk je jasné,že si ničím takovým neprošli!!!řekla bych,že v tomhle obzvláš platí,že kdo si tím neprošel,tk to nepochopí...je to pravda...

popravdě...tky sem tím částečně prošla....řezala sem se...ae nevim jk,ae zavislot se u mě z toho nevyklubala....řízla sem se poprvní kvůli mamce.....nemáme spolu noc dobry vztahy,i když to tk někdy nevypada...je to prostě jk kdy...

ae přestala sem...ae začla sem pro změnu s kouřením....u mě to nebylo pro to,že bych byla na kouření zavisla...první to tk bylo....prostě sem si řekla,že je to vidět ty jizvy a blbe se ukryvaj...tk tím kouřením si vlastně tky ubližuju....akorat to není vidět....

mno,td su na zdravce......v prvaku.....v jednom předmětu sme si měli vybrat tema a udělat praci....vybrala sem si sebepoškozování...ae ted jeden kamoš tím prochází...překvapují mě některé názory jeho kámošů..řekla bych,že když to nezažili,nemaj co do toho kecat...a řekněte,že nemám pravdu!!!tvrdit o někom,kdo to děla,že je magor,a debil...a že už je mu to ukradeny,at se klidne zabije..postavit se k němu zady,tk to fkt radši at se nevyjadřuje....

hledala sem na internetu o tomto članky(užiju urývek z jednoho článku):a nic krom odporných řečí doktorů o tom,že je to nemoc,že se to má léčit,tam není...   Je to pravda-souhlasím s tím...

jo jeste sem tu práci neodevzdala,tkže kdyby nahodou se k tomuhle chtěl někdo z vás vyjádřit,budu jn ráda!!!

o jednu věc vás poprosím!!když znáte někoho,kdo tímto problémem trpí,tk se mu snažte pomoc,budte pri něm,nabídněte mu své přátelství,svou pomocnou ruku...vždy když nebude moct,at přijde k vám...mluvení,at už i o tem(říkam mluveni,je lepši spiš o tem mluvit,vic nez to řešit)bo o čemkoliv a pár usměvů-to pomůže víc,než když jim zahodíte žiletku a pošlete k psychiatrovi...je to pravda....nejúčinější lék je přáteltví!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama